Sype se, sype...

… déšť, palety, práce...

Pár týdnů v nové práci zamnou. Není to špatné, ale má to mouchy, a dost podstatné. Včera ráno jsem dojel domů po šesti nočních směnách, chvíli jsem byl ještě docela dobrej, ale přeci jen jsem si šel po 20h lehnout. Probudím se a slunko venku stále svítí. Povídám si, nic moc, ještě je odpoledne a vono ho.no. Mrknu na hodiny a ty ukazují něco okolo 8h dnes ráno. Paráda, 18h spánku za sebou, jeden volný den předemnou a ráno zase do práce, no krásny že? Další docela podstatnej problém je to, že během 12h směny není půl hodina času na jídlo. Takže večer se pořádně nasnídám, během směny dám pár rohlíků se šunkou, marmeládou a nějaky wafle a když ráno přijdu domů, dám si teplé jídlo, sprchu a jdu spát. A tak pořád dokola 6 dní po sobě. Nechci vypadat jak nějaká mrčna, ale když jsem jezdil do Belgie, měl sem víc volného času, než teď, když jsem každý den „doma“.

Měl jsem možnost jezdit 3 druhy pracovních týdnů:

Týden toulání se po vnitru se spaním v autě. Relativně pohoda, člověk spal každou noc v přirodě, když se jezdilo do vesnic, tak se dalo krásně nakoupit, vypít kávu v místní Jednotě a tak. Jen toho protopeného času kousek od baráku. Často se mi stávalo, že jsem třeba celý týden spal 20km od domu. Takovej blbej pocit, spát v kamionu, když pohodlná postel je takhle blízko. Ale člověk měl relativně klid, zážitků bylo dost, většinou se začínalo okolo 6h ranní a končilo mezi 14-16h odpoledne. Občas se jezdilo až do večera a někdy i do noci, ale to jsem brzo utnul a našel si něco rozumnějšího.

Poté bylo ježdění ven, měl jsem štěstí na firmu, destinaci a práci. Stačilo mi, když za den ujedu 400-550km, to mi zabralo třeba 6-8h jízdy a potom jsem měl většinou 11h pauzu. Pořád se jezdilo na stejná místa, po dvou měsících jezdil člověk z nakládky v Česku na vykládku do Belgie z paměti, cesta trvala 16h jízdy a mezitím většinou 11h pauzy + po každých 4,5h řízení následovala přestávka dlouhá minimálně 45 minut. Až teď mi dochází, jaká to byla neskutečná pohoda. No co, člověk je poučen, snad budu mít štěstí a něco podobného se ještě naskytne.... a teda jednou se mi s otcem stalo, že jsme byli 2 víkendy po sobě venku v zahraničí, pršelo, takže proležené na posteli v autě, hnus...

A do třetice všeho nejhoršího. Bláhově jsem si myslel, jak to bude pohodová práce, budu často doma a budu mít volný čas. A ono je to naopak. Doma sice jsem, ale tak vyšťavenej, že se sotva vyspím a znova do práce. Když jsem jezdil do Belgie, tak jsem měl víc volného času, než teď. Ona ta práce není vůbec špatná, mě to povětšinou vyhovuje, ale... ale poslední dobou mě sere kvalita skládaných palet. Skladníci seskládají dva a půl metru vysokou paletu, tam sklinka, tam krabice, všude to čouhá, občas to padá, no děs. Ale to přežiju. Co mě fest rve žíly je to, že během cca 12h směny nemám čas na normální teplé jídlo! Melu o tom dokola, ale být 12h o pečivu je prostě na prd, a kdo mě zná, tak určitě ví, jak je pro mě pravidelná strava důležitá, jinak prostě už neporostu. Takže, buď se bude muset něco změnit (zlepšit) a nebo nastane opět blbá situace, že si zas budu muset najít nějakou jinou práci a doufat, že tam to bude lepší...

Sobota prospaná, neděle věnovaná léčení rýmičky z častého přechodu ze zimy do tepla a zétra znovu do práce... No, uvidíme, co přinesou další týdny...