Opět v plném zápřahu...

Hned v úvodu chci poděkovat všem kamarádům a známým, kteří mi po předposledním článku chtěli pomoct a nabízeli mi hromadu zajímavých nabídek, tak díky :)

No a co teď?

Asi 5 dní jsem si doma odpočinul a hurá do nové práce. Opět jsem se dostal do malé autodopravy, dva roky stará auta i návěsy, vedení pohodové, no snad to tak nějakej rok vydrží. Po půl roce ježdění do Belgie a zpět jsem se ujistil, že celej den na dálnici není nic pro mě. Jako je to pohoda, flákačka, válení se za volantem, ale já se raději kodrcám po českých šoustkách, přes hory a řeky až do nejhlubších lesů. Takže, všechny 4 auta mají nadstandartní výbavu v podobě lednice o rozměrech 13,6m na délku, 2,7m na výšku a 2,5m na šířku. Já provádím zásobování řetězce po Moravě, od Vyškova a Svitav až po Frýdek. Jezdím na směny, občas na denní, ale většinou na noční. Pár lidí mě odrazovalo, že zásobování je naprd, ale mě to vyhovuje víc, než ježdění ven.

Dělám na směny. Noční je svatej klid a pokoj, na nikoho nemusím čekat, provoz žádnej, policajti většinou spí, ideální pro „expresní“ noční zásobování. Na denní je to takové pomalejší, musí se čekat na vedoucí prodejny, která má většinou práce nad hlavu, tak je to někdy na dýl. Holt, každá práce má své pro a proti, je na každém, co mu vyhovuje a co ne. A mě to tady tuze vyhovuje ...

Pár zážitků z uplynulých týdnů:

Přijíždím do Lipníku nad Bečvou a v protisměru vidím nehodu dvou aut, lidi jsou venku, tak tomu nevěnuju pozornost a mířím do centra Lipníku. Proti mně letí hasičské auto. Zapnu čtverky (varovné blinkry), zpomaluju a sunu se ke kraji, už skoro stojím a najednou vidím v zrcátku, jak paní za mnou vyhodila levej blinkr, že mě bude předjíždět. Škubnu volantem doleva, lámu se jakoby do jedničky a skáču na brzdu. Ještě než úplně zastavím, otvírám dveře, na pásech visím ven a mávám pěstí směrem k paní stojící 20cm za mým návěsem. Bouchnu dveřma, mrknu před sebe a hasiči se kvapem blíží. Spolujezdec se pevně drží madla, druhý hasič sedící uprostřed zvedá palec a řidič mě problikl dálkovýma, zamával a proletěli okolo mě.

Lidi, hergot, klidně jezděte jako nemyslící idioti, ale hasiče a sanitky nezdržovat a pouštět! Nejedou na výlet, ale zachraňovat životy!

Jindy, cca 3h ráno a já odjíždím z Lanškrouna. V dálce vidím tři očividně podnapilé lidi potácející se na chodníku. Když se přiblížím, jeden borec vleze na silnici a mává jak na prvního máje. Tak teda zastavuju a borec se ptá, jestli mám zapalovač. 4krát mu odpovídám, že nemám, že nekouřím. Je neoblomnej, nabízím mu žvejkačky místo cigára, to ale odmítá a potácí se pryč.

Pěkně to po tmě upaluju přes Kouty nad Desnou směrem na Jeseník. Nikde nikdo, tak svižně mrskám na dálkový světla, když v dálce vidím, jak se něco škrábe z příkopu na silnici. Vypnu dálkový, zpomalím a vytřeštěně koukám. Na silnici stojí velkej jelen, cca 2,5 i s parožím, krásnej kousek. Chvíli se poflakuje, pak dva dlouhé skoky a mizí v lese. Pokračuju dál, přejedu Červenohorské sedlo a už svištím vesnicemi před Jeseníkem. Setrvačností projíždím mezi domy, v jednom místě trochu zpomalím a dělám dobře, hned za domem stojí policejní hlídka. Nenápadně projedu okolo a mířím na prodejnu. Složím zboží a výletním tempem mířím zpět směrem k hlídce. Opět se tvářím nenápadně, na tachometru něco okolo 55 km/h. Do proti auto, míjíme se, a podívejme, to jsou ti policajti. Auto mizí v zrcátku, silnice prázdná, prásknu do koní a rychle zpět na centrálu.

Zlatý hřeb. Projíždím Vyškovem směrem na Brno. Na předposlední světelné křižovatce se stavím do levého odbočovacího pruhu. Jsem třetí v řadě a semafor pouští po třech autech. Rozežhne se zelená, osobáci svižně odbočí, já na zelenou najedu do křižovatky, ale protože mám naložené vratké palety, v křižovatce zpomaluju a odbočuju. Sotva se zalomím doleva, auta naproti už vyráží k mému pravému boku. Skvěle načasované semafory. Ještě nejsem ani za křižovatkou a už slyším policejní majáky. Zastavím na krajnici a vedle mě zastaví policejní oktáva. Mám štěstí, v autě sedí jen řidič-policista. Stáhne okno a huláká „Co to mělo znamenat?!“ … odpovídám „Nevím, já vjížděl do křižovatky na zelenou“ … policista „Dneska tě nechám být, ale ještě jednou to uděláš, tak si na tebe počkám“. Takže i když odbočím na zelenou, jsem já ten největší gauner, jenom proto,že mám kamion a kamion to je pro některý vždy největší zlo na silnici.

Dnes vše. Omlouvám se, že dávám článek se zpožděním, ale nemám stálou pracovní dobu a ani skoro nevím, co je dnes za den.