Nový rok, nová práce, "nové" auto...
... nové destinace...
V sobotu 4. ledna sem si byl vyzvednou moje nové pracovní náčiní. Původně sem si jel pro Scanii, ale domů jsem si dovezl Daf XF105 SSC, takže sem měl převelikou radost. O víkendu sem si nastěhoval všechny potřebné věci pro cestování, pár zbytečností a těšil se na pondělí.
Pondělní ráno, 7:30. Sotva se mi rozlepí oči, už sedím u zubařky v křesle s vrtačkou v puse... No prima začátek týdne... odpoledne jsem si ještě nakoupil nějaké jídlo na cestu a nedočkavě doma čekal na telefon. Po obědě přišla SMS, nakládky v útery ráno u Zlína a vykládka v Gentu v Belgii.
7h ráno, usedám do Dafu a jedu si pro návěs. Po cestě do Zlína se ještě stavuji do Olomouckém TruchShopu a ladím vysílačku. Po drobném bloudění a hledání neoznačené firmy sem ji našel, nájezd do firmy krkolomný, ale dalo se. Mám naloženo a pomalu se koukám z firmy ven. Bohužel výjezd je trochu strmější, takže musim dofukovat měchy, i přes jakoukoliv snahu sem si škrábl návěsem o tahače, jak je vidět na fotce níž... To ta první cesta teda začíná.... Konečně ve 12h prolítám Zlínem a vydávám se ku Praze. Po cestě sem potkal pár kamarádů, vyfasoval nějakej ten rohlík, takže se mi jelo dobře. Po cestě mě informuje šéf, že jeho Scanie má poruchu spojky a že potřebuje odtáhnout jeden návěs na vykládku do Plzně. 30km před Prahou musím dělat povinnou pauzu, kterou skoro celou věnuji kurtování paletového zboží... přecijen první cesta do Německa, tak respekt...
Kolem 17h dorazím do Prahy, předávám můj tahač šéfovy a do rána odpočívám.
Vstávám kolem 10h, beru si od šéfa ještě pár kurtů a vyrážím na hraniční přechod Petrovice, kde jsem zaplatil mýtné za Německou dálnici. Po pár hodinách už pauzuji kdesi na Německém odpočívadle, svačím, čumím na film, fotím...
Se sluníčkem pálícím do ksichtu sem pokračoval dál a dál. Po dalších čtyřech hodinách sem dorazil kousek za Dortmund, kde jsem si zakoupil ticket na dálnici do Holandska a Belgie, a jelikož sem musel dělat pauzu, tak už sem se nikam nehrnul. Bohužel už bylo kolem 20h a tak se parkovalo velmi obtížně. Našel sem si místo před tankovacími stojany pro osobní auta, a jelikož předemnou stál polák a vedle němec, tak sem si řekl, že je doplním a postavím to k nim...
Brzké středeční vstávání, už v 5h, docela nezvyk po těch třech týdnech doma. Ještě za tmy jsem vyrazil a za hodinu už sem projížděl přes německo-holandské hranice. Předtím sem už v německu párkrát byl, ale v holandsku ještě nikdy. No než sem se rozkoukal, tak jsem byl v Belgii, tady doprava, tady doleva a už parkuju v Gentu u cetrály Volva. Šněruju si to do kanceláře, dostanu adresu, na kterou mám jet, tak přejedu se rozjedu po parkovišti a co u plotu nestojí.
Tak jedním očkem pošilhávám, ale Daf je Daf, tak upaluju na tu další adresu. Za pár minut parkuju před DSV, v kanceláři mi povídají, že musím jet do dalšího Volvo skladu a pak se vrátit zpět. Tak vyrazím do Volvo skladu, vystojím frontu řidičů, odevzdám papíry od zboží, dostanu jiné papíry a upaluji zpět na DSV. V DSV dostanu pajger /pejdžr/ a že mám čekat. Po necelých dvou hodinách čekaní pískot přes celou kabinu, tak koukám a tam psáno, že vrata č.11. Tak se pozadu nasoukám do vrat c.11, odplachtuju, odkurtuju a už mi za zády běží malá Belgičanka, brunetka, skáče do desty a už to lítá, po pár paletách jí přijel na pomoc kolega a já měl za 15 minut prázdné auto. Vyjel sem z haly, dojedu ke kancelářím, vyskočím z auta, jsem metr před dveřmi kanceláře a na dveřích vidím cedulku ''nezapomeňte vrátit pajger''. Napatě se otáčím a vracím se pro pajger. Papíry vyřízené, pajger vrácen a já čekám na další instrukce. Po dvou hodinách dostávám adresu do Holandska, 50km od Gentu. Kouknu do mapy a tam značen velký most, z Belgie až do Holandska, tak natěšen letím k Holandsku a najednou rup, všude tma... Místo mostu přes moře klesám pod vodní hladinu v 6km dlouhém mostu, který byl na jeho konci ještě placen. Škoda, škoda, ale za pár minut už sem parkoval před firmou, kde sem měl ráno nakládat. Byl sem asi kilometr-a-půl od moře, tak sem tam naběhl a udělal pár fotek, ikdyž byla zima a foukal ukrutnej vítr.
Ráno jsem v 7h nabědl do kanceláře, bohužel 3 polští řidiči byli rychlejší, tak sem musel 30 minut čekat, než je odbaví. Za pár minut už stojím v hale a destou mi nakládají 25 bigbagů, za 10 minut je hotovo. Abych jim tam nezavazel, tak sem vyjel před halu a začal zabezpečovat náklad. Když sem obcházel auto, tak sem musel vzít foťák a takhle to dopadlo...
Až sem měl zakurtováno, tak sem najel na váhu a šel do kanceláře, paní si vzala papíry a za minutu přišla, že musím jeden bigbag složit, že jsem přetížen. Couvnu do haly a než vyskočím z auta, už mám otevřené vrata na návěsu a bigbag je venku, tak sem to zase zavřel, zvážil, dostal papíry a vypálíl přes Belgii do Německa. První zádrhel nastal v Antwerpách, 5 pruhů jedním směrem, v každym hromada aut a všichni valí 70-80kmh, mezi něma já, kterej neví, kde a kam budu sjíždět, no byl to šrumec. Tak nějak se se doklouzal k Aachenu, kde jsem si musel zaplatit německé mýto. Dojdu k automatům, byly tam dva, bohužel tam stálo u nich asi 9 řidičů, takže než sem došel na řadu, tak 30 minut pryč. Když už sem tam stál tak dlouho, tak sem ještě zkontroloval náklad a po dokončení pauzy sem pokračoval dál. Další zádrhel nastal u Kolína, z tří pruhů se to zúžilo do jednoho, důvod byla nehoda auta, které leželo na střeše a v lese. Dalších pár hodin bylo pohodových, krom těch kopců, to nafta tekla proudem. Po cestě sem projížděl kolem Frankfurtského letiště a povedlo se mi chytit pár letadel.
U Norimberku sem musel dělat další krátkou pauzu, tak sem povečeřel, opět zkontroloval náklad a pokračoval dál. Pouze jen necelou hodinu, protože sem dojel do kolony, kde jsme asi 20 minut stáli na dálnici. Naštěstí se to po těch 20ti minutách začalo hýbat a já mohl pokračovat dál. Za dvě hodiny už sem byl na dálnici č.6 vedoucí na hraniční přechod Rozvadov, ale jelikož už sem nemohl jet dál, zastavil sem na první pumpě, co jsem potkal, opět něco malého k jídlu a ráno pokračovat.
Ráno sem vstával v 6h, ale musel sem ještě hodinu pauzovat, tak sem stihl ještě posnídat a trochu toho papírování. V 7h jsem vypálil na Rozvadov, zastavil jsem se u EuroWagu na Kateřině a zjišťoval, jestli budu trávit víkend v Plzni a nebo v Holýšově. Po 10ti minutách jsem se škrabal lesíkem směrem do Holýšova, kde mě už čekal kamaráááád. Byl jsem odveden na jejich firemní plac a jako čestný host mi bylo i auto umyto :)
První cesta zamnou, žádné velké problémy nebyly, takže paráda.
Ještě bych chtěl poděkovat všem kamarádům na TF a FB za informace a rady, moc mi to pomohlo, a taky dík Zdenkovi Hodanovi za park-plac a ubytování ;)
V sobotu 4. ledna sem si byl vyzvednou moje nové pracovní náčiní. Původně sem si jel pro Scanii, ale domů jsem si dovezl Daf XF105 SSC, takže sem měl převelikou radost. O víkendu sem si nastěhoval všechny potřebné věci pro cestování, pár zbytečností a těšil se na pondělí.
Pondělní ráno, 7:30. Sotva se mi rozlepí oči, už sedím u zubařky v křesle s vrtačkou v puse... No prima začátek týdne... odpoledne jsem si ještě nakoupil nějaké jídlo na cestu a nedočkavě doma čekal na telefon. Po obědě přišla SMS, nakládky v útery ráno u Zlína a vykládka v Gentu v Belgii.
7h ráno, usedám do Dafu a jedu si pro návěs. Po cestě do Zlína se ještě stavuji do Olomouckém TruchShopu a ladím vysílačku. Po drobném bloudění a hledání neoznačené firmy sem ji našel, nájezd do firmy krkolomný, ale dalo se. Mám naloženo a pomalu se koukám z firmy ven. Bohužel výjezd je trochu strmější, takže musim dofukovat měchy, i přes jakoukoliv snahu sem si škrábl návěsem o tahače, jak je vidět na fotce níž... To ta první cesta teda začíná.... Konečně ve 12h prolítám Zlínem a vydávám se ku Praze. Po cestě sem potkal pár kamarádů, vyfasoval nějakej ten rohlík, takže se mi jelo dobře. Po cestě mě informuje šéf, že jeho Scanie má poruchu spojky a že potřebuje odtáhnout jeden návěs na vykládku do Plzně. 30km před Prahou musím dělat povinnou pauzu, kterou skoro celou věnuji kurtování paletového zboží... přecijen první cesta do Německa, tak respekt...
Kolem 17h dorazím do Prahy, předávám můj tahač šéfovy a do rána odpočívám.
Vstávám kolem 10h, beru si od šéfa ještě pár kurtů a vyrážím na hraniční přechod Petrovice, kde jsem zaplatil mýtné za Německou dálnici. Po pár hodinách už pauzuji kdesi na Německém odpočívadle, svačím, čumím na film, fotím...
Se sluníčkem pálícím do ksichtu sem pokračoval dál a dál. Po dalších čtyřech hodinách sem dorazil kousek za Dortmund, kde jsem si zakoupil ticket na dálnici do Holandska a Belgie, a jelikož sem musel dělat pauzu, tak už sem se nikam nehrnul. Bohužel už bylo kolem 20h a tak se parkovalo velmi obtížně. Našel sem si místo před tankovacími stojany pro osobní auta, a jelikož předemnou stál polák a vedle němec, tak sem si řekl, že je doplním a postavím to k nim...
Brzké středeční vstávání, už v 5h, docela nezvyk po těch třech týdnech doma. Ještě za tmy jsem vyrazil a za hodinu už sem projížděl přes německo-holandské hranice. Předtím sem už v německu párkrát byl, ale v holandsku ještě nikdy. No než sem se rozkoukal, tak jsem byl v Belgii, tady doprava, tady doleva a už parkuju v Gentu u cetrály Volva. Šněruju si to do kanceláře, dostanu adresu, na kterou mám jet, tak přejedu se rozjedu po parkovišti a co u plotu nestojí.
Tak jedním očkem pošilhávám, ale Daf je Daf, tak upaluju na tu další adresu. Za pár minut parkuju před DSV, v kanceláři mi povídají, že musím jet do dalšího Volvo skladu a pak se vrátit zpět. Tak vyrazím do Volvo skladu, vystojím frontu řidičů, odevzdám papíry od zboží, dostanu jiné papíry a upaluji zpět na DSV. V DSV dostanu pajger /pejdžr/ a že mám čekat. Po necelých dvou hodinách čekaní pískot přes celou kabinu, tak koukám a tam psáno, že vrata č.11. Tak se pozadu nasoukám do vrat c.11, odplachtuju, odkurtuju a už mi za zády běží malá Belgičanka, brunetka, skáče do desty a už to lítá, po pár paletách jí přijel na pomoc kolega a já měl za 15 minut prázdné auto. Vyjel sem z haly, dojedu ke kancelářím, vyskočím z auta, jsem metr před dveřmi kanceláře a na dveřích vidím cedulku ''nezapomeňte vrátit pajger''. Napatě se otáčím a vracím se pro pajger. Papíry vyřízené, pajger vrácen a já čekám na další instrukce. Po dvou hodinách dostávám adresu do Holandska, 50km od Gentu. Kouknu do mapy a tam značen velký most, z Belgie až do Holandska, tak natěšen letím k Holandsku a najednou rup, všude tma... Místo mostu přes moře klesám pod vodní hladinu v 6km dlouhém mostu, který byl na jeho konci ještě placen. Škoda, škoda, ale za pár minut už sem parkoval před firmou, kde sem měl ráno nakládat. Byl sem asi kilometr-a-půl od moře, tak sem tam naběhl a udělal pár fotek, ikdyž byla zima a foukal ukrutnej vítr.
Ráno jsem v 7h nabědl do kanceláře, bohužel 3 polští řidiči byli rychlejší, tak sem musel 30 minut čekat, než je odbaví. Za pár minut už stojím v hale a destou mi nakládají 25 bigbagů, za 10 minut je hotovo. Abych jim tam nezavazel, tak sem vyjel před halu a začal zabezpečovat náklad. Když sem obcházel auto, tak sem musel vzít foťák a takhle to dopadlo...
Až sem měl zakurtováno, tak sem najel na váhu a šel do kanceláře, paní si vzala papíry a za minutu přišla, že musím jeden bigbag složit, že jsem přetížen. Couvnu do haly a než vyskočím z auta, už mám otevřené vrata na návěsu a bigbag je venku, tak sem to zase zavřel, zvážil, dostal papíry a vypálíl přes Belgii do Německa. První zádrhel nastal v Antwerpách, 5 pruhů jedním směrem, v každym hromada aut a všichni valí 70-80kmh, mezi něma já, kterej neví, kde a kam budu sjíždět, no byl to šrumec. Tak nějak se se doklouzal k Aachenu, kde jsem si musel zaplatit německé mýto. Dojdu k automatům, byly tam dva, bohužel tam stálo u nich asi 9 řidičů, takže než sem došel na řadu, tak 30 minut pryč. Když už sem tam stál tak dlouho, tak sem ještě zkontroloval náklad a po dokončení pauzy sem pokračoval dál. Další zádrhel nastal u Kolína, z tří pruhů se to zúžilo do jednoho, důvod byla nehoda auta, které leželo na střeše a v lese. Dalších pár hodin bylo pohodových, krom těch kopců, to nafta tekla proudem. Po cestě sem projížděl kolem Frankfurtského letiště a povedlo se mi chytit pár letadel.
U Norimberku sem musel dělat další krátkou pauzu, tak sem povečeřel, opět zkontroloval náklad a pokračoval dál. Pouze jen necelou hodinu, protože sem dojel do kolony, kde jsme asi 20 minut stáli na dálnici. Naštěstí se to po těch 20ti minutách začalo hýbat a já mohl pokračovat dál. Za dvě hodiny už sem byl na dálnici č.6 vedoucí na hraniční přechod Rozvadov, ale jelikož už sem nemohl jet dál, zastavil sem na první pumpě, co jsem potkal, opět něco malého k jídlu a ráno pokračovat.
Ráno sem vstával v 6h, ale musel sem ještě hodinu pauzovat, tak sem stihl ještě posnídat a trochu toho papírování. V 7h jsem vypálil na Rozvadov, zastavil jsem se u EuroWagu na Kateřině a zjišťoval, jestli budu trávit víkend v Plzni a nebo v Holýšově. Po 10ti minutách jsem se škrabal lesíkem směrem do Holýšova, kde mě už čekal kamaráááád. Byl jsem odveden na jejich firemní plac a jako čestný host mi bylo i auto umyto :)
První cesta zamnou, žádné velké problémy nebyly, takže paráda.
Ještě bych chtěl poděkovat všem kamarádům na TF a FB za informace a rady, moc mi to pomohlo, a taky dík Zdenkovi Hodanovi za park-plac a ubytování ;)
Komentáře
Anonymní komentář: Zdravím pane, děkuji za informace, takovou plachtu potkávám jen na posuvkách (walking floor), ale na plachtovém návěsu to bylo pro mě novinka. A to, že se vozí kompost a takové v plachtách, to je pro mě novinka ;)