První den s cisternou
Po třítýdenním zaučení mě v pondělí ráno čekala první jízda, kdy bylo vše jen na mě.
Vyfasoval sem auto, s kterým sem už pár dní jezdil při zácviku, rozjel na se nakládku a v hlavě si promítal, jak to má správně vypadat. Najedu pod sýpku, vápno padá a padá, já bedlivě sleduju tlakoměr spojený s měchama na návěsu a tak od oka uznám, že už stačí, že bych tam mohl mít těch mých 27t vápna. Přejedu 100m k váze, vyskočím z kabiny a jdu se mrknout do boudy, kolik tam opravdu je. Hm hm, mrknu na diodový displej a svítí tam 29,5t, což by se ještě dalo přežít, kdyby má první cesta nevedla do Rakouska.
Usypat není kde, takže vypisuji falešné dodací listy, do kterých vypisuji váhu 27t a nejistě vyrážím k Rakouským hranicím. Přijíždím k čáře, nasazuji úsměv na tvář a míjím rakouskou policejní hlídku, ještě 40km nejistoty a jsem na vykládce. Najedu na váhu, jdu na vrátnici a ptám se, kde se to skládá.
Pán mi nacpe mapu do ruky, propiskou zabodne na místo, kde je silo a hledí si svého. Dojedu na určené místo, letmo to omrknu a zjistím, že místo jednoho sila tam jsou tři a já nevím, do kterého se to skládá, tak otočka a opět na vrátnici. Byl sem vykázán na parkoviště, že mám počkat na obsluhu. Po dvaceti minutách přijel chlapík v oranžové vestě, mávl na mě a jeli jsme. Chlápek mě navedl ke druhému silu, které bylo naplněné z 75% a povídal, že já mám v návěsu cca 20%, takže to je OK. No dobře no, tak jsem napojil hadice, začal foukat. Všechno fungovalo jak mělo, takže sem jen kontroloval a kochal se místní chemičkou... když displej ukazoval 98%, já měl v návěsu ještě pár tun, ale prej se to tam vleze, tak sem tam nacpal všechno.
Na druhé nakládce sem si dával sakra pozor, kolik toho naložím :)
Vyfasoval sem auto, s kterým sem už pár dní jezdil při zácviku, rozjel na se nakládku a v hlavě si promítal, jak to má správně vypadat. Najedu pod sýpku, vápno padá a padá, já bedlivě sleduju tlakoměr spojený s měchama na návěsu a tak od oka uznám, že už stačí, že bych tam mohl mít těch mých 27t vápna. Přejedu 100m k váze, vyskočím z kabiny a jdu se mrknout do boudy, kolik tam opravdu je. Hm hm, mrknu na diodový displej a svítí tam 29,5t, což by se ještě dalo přežít, kdyby má první cesta nevedla do Rakouska.
Usypat není kde, takže vypisuji falešné dodací listy, do kterých vypisuji váhu 27t a nejistě vyrážím k Rakouským hranicím. Přijíždím k čáře, nasazuji úsměv na tvář a míjím rakouskou policejní hlídku, ještě 40km nejistoty a jsem na vykládce. Najedu na váhu, jdu na vrátnici a ptám se, kde se to skládá.
Pán mi nacpe mapu do ruky, propiskou zabodne na místo, kde je silo a hledí si svého. Dojedu na určené místo, letmo to omrknu a zjistím, že místo jednoho sila tam jsou tři a já nevím, do kterého se to skládá, tak otočka a opět na vrátnici. Byl sem vykázán na parkoviště, že mám počkat na obsluhu. Po dvaceti minutách přijel chlapík v oranžové vestě, mávl na mě a jeli jsme. Chlápek mě navedl ke druhému silu, které bylo naplněné z 75% a povídal, že já mám v návěsu cca 20%, takže to je OK. No dobře no, tak jsem napojil hadice, začal foukat. Všechno fungovalo jak mělo, takže sem jen kontroloval a kochal se místní chemičkou... když displej ukazoval 98%, já měl v návěsu ještě pár tun, ale prej se to tam vleze, tak sem tam nacpal všechno.
Na druhé nakládce sem si dával sakra pozor, kolik toho naložím :)
Komentáře