Není směna jako směna

Řidič má ze zákona omezenou prac. dobu na max. 13h denně, kterou může 3x týdně prodloužit na 15h.

Už z tohoto prvního řádku je tedy jasné, že mezi praci ve fabrice a řízením je docela velký rozdíl. Někdo má štěstí a může půlku své osmihodinové směny proflákat v bufetu u kávy, někdo má menší štěstí a musí makat celých 8h, poté odloží prac. nástroje a zmizí domů.

U řidiče kamionů to je zcela jiné, avšak i tady jsou podstatné rozdíly. U minulého zaměstnavatele měla má denní směna v průměru 13h. Některý týden byl klidný a dělal sem každý den 12-13h, jiný týden už byl horší. Jakožto mladej a hloupej sem se nechal přemluvit k porušování zákonů a v některých týdnech sem měl směny až 18h dlouhé, když se dařilo, tak jen 15h. /To pak s láskou vzpomínáte na školní léta, kdy škola začínala v 8h a končila ve 14h/ Těm, co neví, co obnáší práce řidiče, to nepřijde až tak strašné, ale když po 18h směně máte jen 4h spánku, vstanete o půlnoci a poté jedete 6h po dálnici, je jen malý kruček k neštěstí. Já dostal rozum docela brzo a raději sem skončil, než abych ublížil sobě nebo někomu jinému.

U nynějšího zaměstnavatele je to zcela jinak, jednou za týden udělám 15h, jindy udělám 12h a často neudělám ani 10h, protože jakmile někde přijedete a jsou dvě hodiny odpoledne, často už nenajdete ani vrátného, natož někoho, kdo by vás byl ochotný složit.