Ze dvoudenní točky na patnáct dní?
Po "vydařené" otočce s eFkem sem se ve středu večer dozvěděl,
že ve čtvrtek ráno pojedu s otcem ve dvojku do Německa, prý
rychlovka na dva až tři dny. Tak se tedy doma nabalím na dva až
tři dny a ve čtvrtek ráno vyrážíme na nakládku a potom na
druhou stranu Německa k Holandským hranicím. V pátek ráno
dojedeme před firmu, kde jsme čekali 6h v řadě kamionů, než
dojde na nás. Po dvouhodinovém dohadování o kvalitě zboží,
které jsme dovezli, jsme úspěšně složili, ale už jsme nestihli
nakládku, která byla adresována do Mladé Boleslavy. Dispečerka s
velkou slávou našla ještě jeden náklad, tak jsme jej jeli
naložit. Po naložení jsme se dozvěděli, že vykládka je na
pondělí ráno v Modleticích u Prahy a na odpoledne v Hradci Králové, no
super, ještě k tomu jsme stihli dojet jen na Rozvadov, takže první
víkend v autě přednáma. Oba dva dny bylo pěkně hnusně, foukal
vítr a často pršelo, tak se dalo jen čučet na filmy. Klidnou
neděli přerušil jen pištivý tón, který upozorňoval na slabou
baterii, ta byla bohužel tak slabá, že jsme museli nastartovat
přes kabely zapůjčené od Litevského řidiče.
Takže v pondělí jsme složili a byli jsme bez mrknutí oka opět naloženi a odesláni do Německa, no dobry no, tak ty další tři dny ještě nějak přežijem. Když jsme se vraceli zpět do Česka, byla středa odpoledne a SMS od dispečerky mě ujistila, že tento "dvoudenní" výlet jen tak neskočí, protože nakládka byla opět do Němec. Dobře, pohoda, snad bude zpátečka lepší, než minulý týden... Jak škaredě sem se zmýlil, nakládka poblíž Dortmundu, ale nečekaně na pondělní ráno. Takže druhý víkend, tentokrát v průmyslové zóně před DHL, a jelikož zase strašně foukalo, tak další dva dny zavřenej v kabině opět filmy od rána do noci.
Z původně dvoudenní rychlovky jsme se vrátili na firmu po patnácti dnech, bez peněz a čistého oblečení a jaká byla odměna? Auto, na kterém jsme s otcem jezdili, nám bylo odebráno a byli z nás střídači. Ještě pár týdnů sem jezdil dál, avšak chování dispečerek, vedení a majitele mi začlo vadit do takové míry, že sem musel skončit.
A když sem při odchodu zmíňil, že se mi nelíbilo, že nás poslali na dva dny ven a bylo z toho 15 dní, tak mi bylo řečeno, že oni na tom nevidí nic špatného a že sem akorát rozmazlenej...
Takže v pondělí jsme složili a byli jsme bez mrknutí oka opět naloženi a odesláni do Německa, no dobry no, tak ty další tři dny ještě nějak přežijem. Když jsme se vraceli zpět do Česka, byla středa odpoledne a SMS od dispečerky mě ujistila, že tento "dvoudenní" výlet jen tak neskočí, protože nakládka byla opět do Němec. Dobře, pohoda, snad bude zpátečka lepší, než minulý týden... Jak škaredě sem se zmýlil, nakládka poblíž Dortmundu, ale nečekaně na pondělní ráno. Takže druhý víkend, tentokrát v průmyslové zóně před DHL, a jelikož zase strašně foukalo, tak další dva dny zavřenej v kabině opět filmy od rána do noci.
Z původně dvoudenní rychlovky jsme se vrátili na firmu po patnácti dnech, bez peněz a čistého oblečení a jaká byla odměna? Auto, na kterém jsme s otcem jezdili, nám bylo odebráno a byli z nás střídači. Ještě pár týdnů sem jezdil dál, avšak chování dispečerek, vedení a majitele mi začlo vadit do takové míry, že sem musel skončit.
A když sem při odchodu zmíňil, že se mi nelíbilo, že nás poslali na dva dny ven a bylo z toho 15 dní, tak mi bylo řečeno, že oni na tom nevidí nic špatného a že sem akorát rozmazlenej...
Komentáře