Vysněné Volvo F12 :)

Jak sem již minule naznačil, pár dní sem měl možnost jezdit s Volvem F12. Už od dětství sem si říkal, že jednou budu jezdit eFkem a tak se taky stalo. První jízda byla pro staré návěsy do Olomouce, byla to taková seznamovačka s autem. Zvyklý z nových a moderních aut sem měl zezačátku trochu problém, protože volant byl přes půl kabiny, sedačka se nedala moc štelovat, spojka šla těžko, řazení přes zuby ikdyž sem dával meziplyn a 2x spojku, prostě už to mělo něco zasebou. Ale i tak, řídil sem eFko ;) … Ten pocit, když letíte 110 kmh podél dálnice ve 28 let starém autě s přibližně stejně starym návěsem, no super, moc sem si to užíval. Bylo páteční odpoledne a já jel na nakládku, návěs ve strašnym stavu, měl sem co dělat, abych ho rozdělal a zase složit, málem sem ani nedosáhl na bočnice, jak to bylo vysoké... No 24t drátu, řádně zakurtováno a mohl sem si jít užívat víkendu. Ještě před odjezdem domů sem se dozvěděl, že semnou pojede v pondělí nějakej nováček na zácvik... já, kterej jezdím dva měsíce budu někoho zaučovat? No sííla... V pondělí v 5h ráno jsme s kolegou vyráželi do Prahy, já řídil až na Hradeckou dálnici, většina cesty po tmě, no taky zážitek. Ikdyž to začalo hned na Mohelničáku, do kopce jsme uháněli dvacítkou a po zjištění, že nefunguje motorová brzda, tak i dolů jsme uháněli dvacítkou... Takové kolony... No v 10h jsme byli v Praze a složeni, bohužel nakládka zpět byla až na úterní ráno. Ještě v pondělí jsme si přejeli na nakládku a šli do hospody.


Co čert nechtěl, ráno se motor ani neotočil, baterky KO, tak sem chvíli stopoval kamiony projíždějící po silnici okolo, bohužel bez odezvy. Tak sem se vydal na cestu městem a našel sem parkoviště místní autodopravy, kde sem našel majitele, který mi vyšel vstříc a poslal zamnou řidiče i s kabelama, za 20 minut bylo nastartováno, za 2h i naloženo, 24t soli. Kolega vyjel z firmy a asi po dvouset metrech přestali jít stěrače, což při padání sněhu bylo velice nepříjemné. Po dalších pár metrech sem myslel, že sedím v Ivecu, palubka blikala jak na pouti, tachometr lítal od nuly do 130 a zase zpět, no nic moc. Po telefonickém rozhovoru s mechanikem byla zjištěna závada, tak nezbývalo, než jen čekat, až někdo přijede s náhradním dílem. Naštěstí jsme zastavili hned vedle hospody, takže při šestihodinovém čekání sem se naučil hrát kulečník ;) Po opravě jsme se vydali dál na cestu směrem na Hradec, kde jsme měli další den vykládat. Ráno po nastartování nezhasla kontrolka u dobíjení, opět po telefonu sme zjistili, že je alternátor vháji. Krásná práce... Tak jsme složili, o pár desítek km dál naložili a jeli na plac, do dílny na opravu.

Tak skončila moje tůr s vysněnym eFkem, protože další den sem jel na „rychlou“ otočku s novějším FH13, ale to je zase jiný a taky zajímavý příběh.